Pracovní návštěva Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s.

V rámci návštěvy ÚJV Řež s podvýborem pro energetiku jsme zavítali na několik pracovišť, která mají zásadní význam pro chod naší jaderné energetiky, hledání alternativních zdrojů energie i pro medicínu.

Provoz pro kvalitativní zkoušky materiálů z jaderných reaktorů elektráren Dukovany a Temelín. Výsledky zkoušek jsou rozhodující pro povolování prodlužování provozu JE

Provoz na likvidaci jaderných odpadů, které se následně ukládají ve štole Richard 

Provoz vodíkových technologií, který již od r.2010 propaguje vodík jako energetické medium a palivo pro silniční i železniční dopravu a provádí v oblasti jeho výroby a aplikace

Provoz výroby radiofarmak pro moderní diagnostickou metodu rakovinových onemocnění tzv. PET (Pozitronovou emisní tomografii)

 

 

 

 


Kolem Milíčovského lesa mají stát "Petřínské rozhledny".

O záměru ČEPS změnit trasu vedení velmi vysokého napětí (VVN) mezi Újezdem a Křeslicemi jsem vás již informoval. Současná trasa (černá) vede přes pole, ta nová (červená) má být ovšem vedena v těsném sousedství Milíčovského lesa (cca 40 m) - prý kvůli využití polních pozemků pro výstavbu a odstranění „fragmentace“ prostoru.

Majitel pozemků mezi Újezdem a Křeslicemi si tedy prosadil vymístění stožárů k lesu, aby mohl tyto pozemky zastavět.

Obrázek ukazuje, jak by po takové změně vypadalo panorama pohledu na Milíčovský les od Újezda - čtyři monstrózní sloupy jej naprosto zničí. A pokud se budete procházet v lese, můžete se zblízka kochat ocelovými stožáry o velikosti Petřínské rozhledny (viz obr.) a naslouchat zvukovým efektům, které vedení VVN často vydává.

Proti tomuto záměru se postavil Křeslický Spolek i Městská část Praha - Křeslice. A protože se takové plány nelíbí ani mně, hodlám spolu s nimi učinit vše proto, aby i nové vedení vysokého napětí vedlo ve stávající trase.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceps-postavi-obri-stozary-napeti-elektrina.A170609_2331441_ekonomika_fih?

 

 


Národní plán obnovy

Jedná se o 170mld. Kč z EU určených na podporu hospodářství ČR v letech 2022 – 2026, po covidové pandemii a k jeho digitálnímu a zelenému přechodu.
Při čtvrtečním jednání s generální ředitelkou pracovní skupiny Evropské komise na podporu oživení a odolnosti, kterého jsem se zúčastnil jako zástupce hospodářského výboru Senátu, nám paní Celine Gauer m.j. potvrdila, že ČR splnila většinu podmínek pro čerpání této podpory, kromě jediné. A tou je nesoulad českého znění zákona o střetu zájmů a definice skutečného vlastníka s předpisy EU.
Poslanecká sněmovna má tedy „domácí úkol“, aby do června t.r. zákon změnila.
Jednotlivé oblasti, kam mají prostředky z Národního plánu obnovy směřovat jsou následující:
I. pilíř - Digitální transformace (27 854 mil. Kč)
II. pilíř - Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85 182 mil. Kč)
III. pilíř - Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč)
IV. pilíř - Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč)
V. pilíř - Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč)
VI. pilíř - Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč)

 


Senátorské okénko

Vážení spoluobčané,

za necelý rok končí můj senátní mandát, proto patrně čtete můj poslední sloupek v tomto volebním období. Jestli pro Vás budu moci pracovat dalších 6 let rozhodnete svou volbou v roce 2022.

V Senátu jsme se letos intenzivně věnovali zejména “covidovým” zákonům a snažili se zmírnit dopady pandemie na hospodářství, zdravotnictví i na jednotlivé občany. Jako místopředseda hospodářského výboru jsem se ale prioritně věnoval zákonům z těchto dalších oblastí.

 

Zákon o odpadech

Protože jsem v daném oboru pracoval 30 let, byl jsem aktivní při posuzování odpadového zákona v Senátu a navrhl několik zásadních změn. Ty však Poslanecká sněmovna nepřijala, proto jsme s dalšími kolegy podali ústavní stížnost na odstavce zákona týkající se skládkových poplatků. Místo směřování k obcím a státu totiž zůstávají poplatky v kapsách skládkových firem. Ústavní soud dosud nerozhodl.

Stavební zákon

Tento nový zákon mj. vytváří novou státní strukturu stavebních úřadů a přes zásadní odpor Senátu byl schválen poslanci. Přitom nezlepšuje situaci v realizaci staveb, v mnohém ji dokonce zhoršuje. Nová vláda zákon slíbila opravit, aby byl vyvážený pro všechny zúčastněné (developery, obce, kraje i jednotlivé občany). Na tom se budu aktivně podílet i já.

Balíček opatření proti klimatické změně

Lidská činnost má nepochybně neblahý vliv na naši planetu. Některá opatření navrhovaná EU ale považuji za příliš rychlá a v mnoha ohledech kontraproduktivní. Protože neexistují ekonomické studie jejich dopadů a hrozí bezpečnostní či sociální rizika, postavil se Senát k některým z nich kriticky.



Jsem tu pro Vás...

Jsem vám i nadále k dispozici v senátní kanceláři na Hájích, kde mě můžete navštívit každé pondělí ve 14-18 h nebo kdykoliv po dohodě.

Přeji nejen občanům Jižního Města klidné prožití Vánočních svátků, hodně zdraví a mnoho úspěchů v nastávajícím roce 2022!

Váš senátor Ladislav Kos

 

 

 



 


Senátor Kos na straně obcí v pořadu REPORTÉŘI ČT

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem a zejména jednomu z nejbohatších Čechů Danielu Křetínskému. Jeho společnost totiž podle českých úřadů dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který ji určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které by mohly být bohatší města i stát. Loňským zásahem poslanců, ale i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese všechny znaky politického lobbyingu, se zabývá i policie. Někteří senátoři v čele se senátorem Kosem chtěli ze zákona vyřadit právě ty odstavce, které zpětně poplatky skládkovým firmám "odpouštějí". Ale Poslanecká sněmovna následně rozhodla o jejich ponechání. Senátor Kos proto inicioval vypracování a podání ústavní stížnosti k tomuto zákonu.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/221452801240026/video/863357

 

 


Nový stavební zákon povyšuje betonování měst a krajiny na nejvyšší veřejný zájem

Geneze vzniku a schválení stavebního zákona je ukázkou toho, jak nemá probíhat vznik zákona a jeho průchod legislativním procesem. Od objednávky zákona Ministerstvem pro místní rozvoj u Hospodářské komory, přes neakceptované stovky zásadních připomínek, až k negaci kompromisní dohody na podobě zákona se Svazem měst a obcí. Následným předložením původní, prodeveloperské podoby zákona poslancem Kolovratníkem (ANO) v Poslanecké sněmovně, její zamítnutím v Senátu poměrem 65:0 a protlačením veta Senátu v Poslanecké sněmovně pomocí ANO, SPD, KSČM, části ČSSD a nezařazených poslanců, bylo prodeveloperské dílo dokonáno.

Zásadní negativa nového stavebního zákona jsem kritizoval při jeho projednávání na plénu Senátu:

https://www.youtube.com/watch?v=_lgncYdXfrg

 

Shrnutí je rovněž v mém článku v časopise Senát z června loňského roku. Už tehdy jsem v něm pojmenoval všechna negativa zákona:

 


Neslavný konec zahrádkářského zákona v Senátu

Smyslem návrhu zahrádkářského zákona bylo podpořit tuto bohulibou činnost. Zákon proto definuje zahrádkaření coby veřejně prospěšnou činnost, prodlužuje minimální dobu nájmu pozemku zahrádkářům od obce na deset let a umožňuje obci pronajmout pozemek za nižší cenu, než je obvyklá cena pro komerční činnost.

Jako jeho zpravodaj jsem ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil jeho schválení. Přestože zákon schválila Poslanecká sněmovna velkou většinou hlasů, právě tato zvýhodnění doby a ceny nájmu se členům Hospodářského výboru Senátu, podporovaného názorem Svazu měst a obcí, nelíbila a většinou hlasů odsouhlasili jejich vyškrtnutí.

Bohužel usnesení Hospodářského výboru našlo podporu i na plénu Senátu. Pokud by jej potvrdila i Poslanecká sněmovna, stane se zákon pouze deklaratorním a jeho věcný přínos pro činnost stovek tisíc zahrádkářů bude minimální. Věřím, že Sněmovna přijme zákon v původní podobě, nikoli v senátní verzi a že tak zahrádkáři dostanou garanci věcné, nikoli pouze deklaratorní podpory své činnosti. Vždyť přínos zahrádkářské činnosti pro společnost a životní prostředí je neoddiskutovatelný. Zahrádkáři si proto zaslouží podporu.

https://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/legislativa/zakon-o-specialni-ochrane-zahradkaru-narazil-u-senatoru.html

 

 




Senát odmítl zvýšení poplatků za vytěžené suroviny

Předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn. Nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by mohly, resp. měly, být v novele ještě poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet (§37a). Jde o peníze, které mají těžební firmy z minulosti stále pouze na svých analytických účtech a hrozí tedy, že v okamžiku konce těžby nebudou k dispozici. V novele předložené do PS bylo vládou navržen termín pro převedení do 30. 6. 2022 v případě uhlí, ropy a plynu a 30. 6. 2025 v případě ostatních nerostů. Bohužel v PSP došlo k přijetí PN hospodářského výboru, který termín posunul na 30. 6. 2030 pro všechny nerosty.

Svým PN proto navrhuji vrátit zpět původní termíny, tzn. rok 2022 a 2025. Co nejvčasnější převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení nezůstaly na státu či obcích.

Druhou zásadní oblastí novely je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků (úhrad z vydobytého nerostu) - jde o §33k

V současnosti platí těžební poplatky určené v nařízení vlády č.98/2016. V r.2016 tak byly stanoveny poplatky na období pěti le2016 – 2021 jako fixní. Novela zákona mění interval stanovení poplatků na jeden rok a určuje maximální poplatek ve výši 10% referenční ceny komodity.

Jak potřebná je tato změna ukazuje fakt, kolik činí procentní poplatky ze současné ceny nerostu uvedené v Nařízení vlády.  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-98

Uhlí hnědé - cca 1%

Lithium      - cca 1%

Ropa          - cca 8,5%

A jak vypadá porovnání výnosu těžebních firem a státu?

V letech 2009–2016 čtyři firmy těžící v ČR hnědé uhlí:

  • prodaly hnědé uhlí (jehož vlastníkem je ze zákona stát) za necelých 158 miliard Kč
  • vykázaly EBITDA přes 81 miliard Kč
  • vykázaly zisk po zdanění přes 35 miliard Kč
  • jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 miliard Kč (!)
  • na osobní náklady (mzdy + odvody) vynaložily přes 36 miliard Kč;
  • stát dostal za toto uhlí ve formě úhrady z vydobytého nerostu 1,7 miliardy Kč

Jako další příklady, kdy stát přišel o desítky miliard korun bych mohl uvádět příklady, jak proběhlo převedení státních těžebních firem do soukromých rukou, ale věřím, že Vám jsou tyto kauzy dostatečně známy. Všechny ty kauzy Tykačů, Koláčků, Bakalů… Ale to je vedlejší linka nepatřící do horního zákona.

Nicméně z výše uvedených faktů lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo.

Vraťme se ale k novele zákona. Samozřejmě vítám zrušení moratoria na výši poplatků i deklaraci max. výše poplatků ve výši 10% v paragrafu 33k. Co mne však znepokojuje, je skutečnost, že v zákoně není nijak deklarována minimální výše poplatku. Výsledkem této novely co se poplatků týče, pak tedy může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní. V PS byl předložen PN, který by fixoval poplatky nikoli ve výši max.10% referenční ceny, ale přímo ve výši 10% referenční ceny, tedy by smazal možnosti lobbování a podprahové diskuze o skutečné výši poplatků, jejichž „ceník“ bude vydávat vláda. Tento PN však nebyl přijat.

Přicházím proto s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5% referenční ceny. Rozmezí 5 – 10% umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí násobný příjem do státního rozpočtu z těžební činnosti.

Vážení, novelu považuji za krok správným směrem s výhradou ke dvěma oblastem – k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Budu proto povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu ony dva signalizované PN.

 

 

 

 

 


Čtvrtý rok senátorem

Už je to více než čtyři roky od chvíle, kdy jsem byl v obvodu č. 19 zvolen senátorem. Důvěra občanů mě z komunální politiky vyslala do lavic horní komory Parlamentu. Už tři roky jsem místopředsedou senátorského klubu „SENÁTOR 21 a Piráti“ a dva roky místopředsedou hospodářského výboru. Rád bych se s vámi podělil o svůj postoj k několika tématům, která se v poslední době v Senátu projednávala.

Téma životního prostředí

Hájení kvality životního prostředí, opatření proti suchu a klimatickým změnám a ochranu zeleně ve městech, považuji za zásadní úkoly současnosti. Tyto atributy jsou pro mne prioritou při projednávání zákonů v Senátu.

Koncem minulého roku projednal Senát nový zákon o odpadech. Připravil jsem k němu externí odborné stanovisko a několik pozměňovacích návrhů. Díky nim se měl zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů, zlepšit jejich evidence a zkrátit období, kdy je možné ukládat je na skládku. Jeden z mých zásadních návrhů, který obcím umožní získat od skládkařů stovky milionů korun za neodvedené poplatky, byl však zamítnut v Poslanecké sněmovně. Připravuji proto na toto ústavní stížnost.

Stavební zákon nemají psát developeři

Velmi usiluji o zásadní úpravy nového stavebního zákona, který ve svém původním návrhu straní developerům. Důvod je jasný – sami si ho napsali. Podle něj má být vytvořeno centrální řízení stavebních úřadů, čímž by se zásadně omezila účast samospráv a veřejnosti v povolovacích řízeních.

Záleží mi na hospodaření země a transparentnosti

Přestože Senát neschvaluje státní rozpočet, projednává některá dílčí ekonomická opatření. Jsem zastáncem udržitelných financí a rozpočtové zodpovědnosti, proto jsem nemohl hlasovat pro přijetí daňového balíčku, zvyšující státní dluh o 100 mld. Kč.

Za velmi důležitou považuji transparentnost a omezení korupce. Potěšilo mne proto opakované ocenění Rekonstrukce státu, podle kterého patřím k osmi senátorům, kteří nejsilněji prosazovali antikorupční zákony.

 

Aktivity pražské a celostátní

Přes dva roky jsem účasten v iniciativě aktivity „Stop rozšíření letiště Václava Havla.“ Iniciativa přesvědčila i radní hl.m.Prahy, kteří nesouhlasí s rozšířením letiště a zbytné investici desítek miliard.

Alternativa D3, je iniciativa náhrady stavby D3 přes Posázaví za 65mld.Kč, rozšířením silnice I/3 a obchvaty obcí.

Se starosty obcí v JV části Prahy připomínkujeme záměr Vestecké spojky, komunikace, která by znehodnotila bydlení i rekreační možnosti pro občany P11.

 

Aktivity na Praze 11

S kolegy z Hnutí pro Prahu 11 hájíme zájmy občanů před konáním radniční koaliční vlády Pirátů, ANO, ODS, TOP/STAN zejména v oblasti záchrany zelených ploch před zástavbou, zachování kvality bydlení, efektivitou nakládání s veřejnými prostředky a zachování demokratických principů.

Uvedu několik příkladů:

  1. Trafiky – současná koalice schválila pro své zastupitele a spřízněné osoby placená místa a smlouvy za cca 10mil.Kč/ročně
  2. Sandra – Neefektivní rekonstrukce ubytovny, kdy celková cena se vyšplhá k jedné miliardě korun
  3. ALS – stavba zahájena v r.2018 s termínem dokončení 06/2020. K dnešnímu dni však společná firma MČ P11 se soukromým investorem ještě ani nezískala úvěr
  4. Zastavění okolí Opatova a Roztyl. Hájíme zájmy občanů proti zastavění několika desítek hektarů zelených ploch

Osobní úsilí pak věnuji zejména záměru Obytný soubor Výstavní, který vznikl díky prolobované změně ÚP. Podal jsem detailně vypracované námitky do řízení a pomáhal občanům a SVJ se zpracováním jejich připomínek.

Aktivity na P15 a 22

P15: Zintenzivňuji spolupráci se sdružením Patnáctka náš domov, účastním se dle možností ZMČ P15

P22: Nové vedení MČ hájí po dlouhých letech zájmy občanů. Jsou vzorem, jak má samospráva MČ vypadat

 

Jsem tu pro Vás

Setkávání s občany jsou pro mě velmi podnětná. V mé kanceláři se jich jen loni zastavilo mnoho desítek. S jakými tématy přišli? Od podnětů na doplnění městského mobiliáře, opravu chodníků a komunikací, až ke konkrétním žádostem o pomoc s negací zástavby v okolí jejich bydliště, sousedského soužití, pěstounské péče, exekuce či zadržované výplaty pojistného. Ve většině případů se mně a mým kolegům podařilo jejich problémy vyřešit.

Každé pondělí od 14.00 do 18.00 jsem pro Vás k dispozici v senátní kanceláři na Praze 11, Kosmická 746

 


Hlasoval jsem v Senátu pro zamítnutí daňového balíčku

Daňový balíček – původně rutinní změna daňových zákonů obsahující mj. zvýšení daně z tabáku,a stravenkový paušál. Pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu zaměstnanců na 15% poslance Babiše a zvýšení odpočtu na poplatníka o 10tis.Kč/rok poslance Ferjenčíka prohloubily nakonec deficit veřejných financí o 130mld.Kč.

Protože jsem zastánce rozpočtové zodpovědnosti, navýšení plánovaného deficitu na r.2021 ve výši 320mld. Kč o dalších 130mld. Kč bylo pro mne naprosto nepřijatelné. Hlasoval jsem proto na hospodářském výboru pro zamítnutí. Nakonec většina hlasů výboru odsouhlasila „kompromisní návrh“, se snížením odpočtu na poplatníka pouze o 3tis.Kč, ponechání zrušení superhrubé mzdy se snížením daně na 15% a kompenzaci výpadků přijmu pro obce a kraje.

Podoba daňového balíčku z hospodářského výboru pak získala dostatek hlasů i na jednání pléna Senátu. Podpořili ho senátoři z ODS, KDU-ČSL, ANO a ČSSD. Náš klub Senátor 21 a Piráti hlasoval pro zamítnutí daňového balíčku v podobě doručené z Poslanecké sněmovny a následně nesouhlasil s pseudokompromisním návrhem z dílny ODS, který kosmeticky snižuje deficit rozpočtu ze 130mld.Kč na 100mld.Kč. Nepodlehli jsme ani pohádkám ministryně Schillerové, ani nás neukonejšila kompenzace pro obce a kraje. Preferujeme při přijímání zákonů rozpočtovou zodpovědnost.

Tu bohužel nepreferovali poslanci ANO, ODS a SPD, kteří senátní podobu daňového balíčku dne 22.12.2020 v Poslanecké sněmovně schválili.

https://www.respekt.cz/agenda/senat-schvalil-danovy-balicek-vyjde-na-100-miliard