Geneze vzniku a schválení stavebního zákona je ukázkou toho, jak nemá probíhat vznik zákona a jeho průchod legislativním procesem. Od objednávky zákona Ministerstvem pro místní rozvoj u Hospodářské komory, přes neakceptované stovky zásadních připomínek, až k negaci kompromisní dohody na podobě zákona se Svazem měst a obcí. Následným předložením původní, prodeveloperské podoby zákona poslancem Kolovratníkem (ANO) v Poslanecké sněmovně, její zamítnutím v Senátu poměrem 65:0 a protlačením veta Senátu v Poslanecké sněmovně pomocí ANO, SPD, KSČM, části ČSSD a nezařazených poslanců, bylo prodeveloperské dílo dokonáno.

Zásadní negativa nového stavebního zákona jsem kritizoval při jeho projednávání na plénu Senátu:

https://www.youtube.com/watch?v=_lgncYdXfrg

Shrnutí je rovněž v mém článku v časopise Senát z června loňského roku. Už tehdy jsem v něm pojmenoval všechna negativa zákona:

Smyslem návrhu zahrádkářského zákona bylo podpořit tuto bohulibou činnost. Zákon proto definuje zahrádkaření coby veřejně prospěšnou činnost, prodlužuje minimální dobu nájmu pozemku zahrádkářům od obce na deset let a umožňuje obci pronajmout pozemek za nižší cenu, než je obvyklá cena pro komerční činnost.

Jako jeho zpravodaj jsem ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil jeho schválení. Přestože zákon schválila Poslanecká sněmovna velkou většinou hlasů, právě tato zvýhodnění doby a ceny nájmu se členům Hospodářského výboru Senátu, podporovaného názorem Svazu měst a obcí, nelíbila a většinou hlasů odsouhlasili jejich vyškrtnutí.

Bohužel usnesení Hospodářského výboru našlo podporu i na plénu Senátu. Pokud by jej potvrdila i Poslanecká sněmovna, stane se zákon pouze deklaratorním a jeho věcný přínos pro činnost stovek tisíc zahrádkářů bude minimální. Věřím, že Sněmovna přijme zákon v původní podobě, nikoli v senátní verzi a že tak zahrádkáři dostanou garanci věcné, nikoli pouze deklaratorní podpory své činnosti. Vždyť přínos zahrádkářské činnosti pro společnost a životní prostředí je neoddiskutovatelný. Zahrádkáři si proto zaslouží podporu.

https://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/legislativa/zakon-o-specialni-ochrane-zahradkaru-narazil-u-senatoru.html

Předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn. Nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by mohly, resp. měly, být v novele ještě poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet (§37a). Jde o peníze, které mají těžební firmy z minulosti stále pouze na svých analytických účtech a hrozí tedy, že v okamžiku konce těžby nebudou k dispozici. V novele předložené do PS bylo vládou navržen termín pro převedení do 30. 6. 2022 v případě uhlí, ropy a plynu a 30. 6. 2025 v případě ostatních nerostů. Bohužel v PSP došlo k přijetí PN hospodářského výboru, který termín posunul na 30. 6. 2030 pro všechny nerosty.

Svým PN proto navrhuji vrátit zpět původní termíny, tzn. rok 2022 a 2025. Co nejvčasnější převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení nezůstaly na státu či obcích.

Druhou zásadní oblastí novely je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků (úhrad z vydobytého nerostu) - jde o §33k

V současnosti platí těžební poplatky určené v nařízení vlády č.98/2016. V r.2016 tak byly stanoveny poplatky na období pěti le2016 – 2021 jako fixní. Novela zákona mění interval stanovení poplatků na jeden rok a určuje maximální poplatek ve výši 10% referenční ceny komodity.

Jak potřebná je tato změna ukazuje fakt, kolik činí procentní poplatky ze současné ceny nerostu uvedené v Nařízení vlády.  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-98

Uhlí hnědé - cca 1%

Lithium      - cca 1%

Ropa          - cca 8,5%

A jak vypadá porovnání výnosu těžebních firem a státu?

V letech 2009–2016 čtyři firmy těžící v ČR hnědé uhlí:

• prodaly hnědé uhlí (jehož vlastníkem je ze zákona stát) za necelých 158 miliard Kč
• vykázaly EBITDA přes 81 miliard Kč
• vykázaly zisk po zdanění přes 35 miliard Kč
• jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 miliard Kč (!)
• na osobní náklady (mzdy + odvody) vynaložily přes 36 miliard Kč;
• stát dostal za toto uhlí ve formě úhrady z vydobytého nerostu 1,7 miliardy Kč

Jako další příklady, kdy stát přišel o desítky miliard korun bych mohl uvádět příklady, jak proběhlo převedení státních těžebních firem do soukromých rukou, ale věřím, že Vám jsou tyto kauzy dostatečně známy. Všechny ty kauzy Tykačů, Koláčků, Bakalů… Ale to je vedlejší linka nepatřící do horního zákona.

Nicméně z výše uvedených faktů lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo.

Vraťme se ale k novele zákona. Samozřejmě vítám zrušení moratoria na výši poplatků i deklaraci max. výše poplatků ve výši 10% v paragrafu 33k. Co mne však znepokojuje, je skutečnost, že v zákoně není nijak deklarována minimální výše poplatku. Výsledkem této novely co se poplatků týče, pak tedy může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní. V PS byl předložen PN, který by fixoval poplatky nikoli ve výši max.10% referenční ceny, ale přímo ve výši 10% referenční ceny, tedy by smazal možnosti lobbování a podprahové diskuze o skutečné výši poplatků, jejichž „ceník“ bude vydávat vláda. Tento PN však nebyl přijat.

Přicházím proto s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5% referenční ceny. Rozmezí 5 – 10% umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí násobný příjem do státního rozpočtu z těžební činnosti.

Vážení, novelu považuji za krok správným směrem s výhradou ke dvěma oblastem – k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Budu proto povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu ony dva signalizované PN.

Už je to více než čtyři roky od chvíle, kdy jsem byl v obvodu č. 19 zvolen senátorem. Důvěra občanů mě z komunální politiky vyslala do lavic horní komory Parlamentu. Už tři roky jsem místopředsedou senátorského klubu „SENÁTOR 21 a Piráti“ a dva roky místopředsedou hospodářského výboru. Rád bych se s vámi podělil o svůj postoj k několika tématům, která se v poslední době v Senátu projednávala.

Téma životního prostředí

Hájení kvality životního prostředí, opatření proti suchu a klimatickým změnám a ochranu zeleně ve městech, považuji za zásadní úkoly současnosti. Tyto atributy jsou pro mne prioritou při projednávání zákonů v Senátu.

Koncem minulého roku projednal Senát nový zákon o odpadech. Připravil jsem k němu externí odborné stanovisko a několik pozměňovacích návrhů. Díky nim se měl zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů, zlepšit jejich evidence a zkrátit období, kdy je možné ukládat je na skládku. Jeden z mých zásadních návrhů, který obcím umožní získat od skládkařů stovky milionů korun za neodvedené poplatky, byl však zamítnut v Poslanecké sněmovně. Připravuji proto na toto ústavní stížnost.

Stavební zákon nemají psát developeři

Velmi usiluji o zásadní úpravy nového stavebního zákona, který ve svém původním návrhu straní developerům. Důvod je jasný – sami si ho napsali. Podle něj má být vytvořeno centrální řízení stavebních úřadů, čímž by se zásadně omezila účast samospráv a veřejnosti v povolovacích řízeních.

Záleží mi na hospodaření země a transparentnosti

Přestože Senát neschvaluje státní rozpočet, projednává některá dílčí ekonomická opatření. Jsem zastáncem udržitelných financí a rozpočtové zodpovědnosti, proto jsem nemohl hlasovat pro přijetí daňového balíčku, zvyšující státní dluh o 100 mld. Kč.

Za velmi důležitou považuji transparentnost a omezení korupce. Potěšilo mne proto opakované ocenění Rekonstrukce státu, podle kterého patřím k osmi senátorům, kteří nejsilněji prosazovali antikorupční zákony.

Aktivity pražské a celostátní

Přes dva roky jsem účasten v iniciativě aktivity „Stop rozšíření letiště Václava Havla.“ Iniciativa přesvědčila i radní hl.m.Prahy, kteří nesouhlasí s rozšířením letiště a zbytné investici desítek miliard.

Alternativa D3, je iniciativa náhrady stavby D3 přes Posázaví za 65mld.Kč, rozšířením silnice I/3 a obchvaty obcí.

Se starosty obcí v JV části Prahy připomínkujeme záměr Vestecké spojky, komunikace, která by znehodnotila bydlení i rekreační možnosti pro občany P11.

Aktivity na Praze 11

S kolegy z Hnutí pro Prahu 11 hájíme zájmy občanů před konáním radniční koaliční vlády Pirátů, ANO, ODS, TOP/STAN zejména v oblasti záchrany zelených ploch před zástavbou, zachování kvality bydlení, efektivitou nakládání s veřejnými prostředky a zachování demokratických principů.

Uvedu několik příkladů:

1. Trafiky – současná koalice schválila pro své zastupitele a spřízněné osoby placená místa a smlouvy za cca 10mil.Kč/ročně
2. Sandra – Neefektivní rekonstrukce ubytovny, kdy celková cena se vyšplhá k jedné miliardě korun
3. ALS – stavba zahájena v r.2018 s termínem dokončení 06/2020. K dnešnímu dni však společná firma MČ P11 se soukromým investorem ještě ani nezískala úvěr
4. Zastavění okolí Opatova a Roztyl. Hájíme zájmy občanů proti zastavění několika desítek hektarů zelených ploch

Osobní úsilí pak věnuji zejména záměru Obytný soubor Výstavní, který vznikl díky prolobované změně ÚP. Podal jsem detailně vypracované námitky do řízení a pomáhal občanům a SVJ se zpracováním jejich připomínek.

Aktivity na P15 a 22

P15: Zintenzivňuji spolupráci se sdružením Patnáctka náš domov, účastním se dle možností ZMČ P15

P22: Nové vedení MČ hájí po dlouhých letech zájmy občanů. Jsou vzorem, jak má samospráva MČ vypadat

Jsem tu pro Vás

Setkávání s občany jsou pro mě velmi podnětná. V mé kanceláři se jich jen loni zastavilo mnoho desítek. S jakými tématy přišli? Od podnětů na doplnění městského mobiliáře, opravu chodníků a komunikací, až ke konkrétním žádostem o pomoc s negací zástavby v okolí jejich bydliště, sousedského soužití, pěstounské péče, exekuce či zadržované výplaty pojistného. Ve většině případů se mně a mým kolegům podařilo jejich problémy vyřešit.

Každé pondělí od 14.00 do 18.00 jsem pro Vás k dispozici v senátní kanceláři na Praze 11, Kosmická 746

Daňový balíček – původně rutinní změna daňových zákonů obsahující mj. zvýšení daně z tabáku,a stravenkový paušál. Pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu zaměstnanců na 15% poslance Babiše a zvýšení odpočtu na poplatníka o 10tis.Kč/rok poslance Ferjenčíka prohloubily nakonec deficit veřejných financí o 130mld.Kč.

Protože jsem zastánce rozpočtové zodpovědnosti, navýšení plánovaného deficitu na r.2021 ve výši 320mld. Kč o dalších 130mld. Kč bylo pro mne naprosto nepřijatelné. Hlasoval jsem proto na hospodářském výboru pro zamítnutí. Nakonec většina hlasů výboru odsouhlasila „kompromisní návrh“, se snížením odpočtu na poplatníka pouze o 3tis.Kč, ponechání zrušení superhrubé mzdy se snížením daně na 15% a kompenzaci výpadků přijmu pro obce a kraje.

Podoba daňového balíčku z hospodářského výboru pak získala dostatek hlasů i na jednání pléna Senátu. Podpořili ho senátoři z ODS, KDU-ČSL, ANO a ČSSD. Náš klub Senátor 21 a Piráti hlasoval pro zamítnutí daňového balíčku v podobě doručené z Poslanecké sněmovny a následně nesouhlasil s pseudokompromisním návrhem z dílny ODS, který kosmeticky snižuje deficit rozpočtu ze 130mld.Kč na 100mld.Kč. Nepodlehli jsme ani pohádkám ministryně Schillerové, ani nás neukonejšila kompenzace pro obce a kraje. Preferujeme při přijímání zákonů rozpočtovou zodpovědnost.

Tu bohužel nepreferovali poslanci ANO, ODS a SPD, kteří senátní podobu daňového balíčku dne 22.12.2020 v Poslanecké sněmovně schválili.

https://www.respekt.cz/agenda/senat-schvalil-danovy-balicek-vyjde-na-100-miliard

Novela zákona o odpadech je velkým zklamáním

Komplexní odpadová novela, na které se pracovalo více než pět let, je ve svém výsledku zklamáním. A to i přesto, že přijímá evropskou legislativu, snaží se znevýhodnit ukládání odpadu na skládkách narůstajícími skládkovacími poplatky a nutit tak producenty k materiálovému, či energetickému využití odpadu.

Má ale velké množství slabých míst, těžko vybírat to nejslabší. Jsou jimi nepodpora recyklačního průmyslu, absence vyhlášek, které by teprve vytvářely praktický rámec zákona, zmatek v základních pojmech a názvosloví nebo nejasná definice materiálu, který je možno ukládat na skládku bez poplatku.

Právě posledním problémem jsem se při přípravě pozměňovacích návrhů zákona doručeného z Poslanecké sněmovny zabýval. Poslanci do něj totiž vložili dva odstavce (odst.4 a 5, par.155), které mají skládkovým firmám umožnit i se zpětnou platností ukládat bez poplatků na skládku větší množství odpadu, než je zákonem povolená hranice 20 % z jeho celkové hmotnosti. Budou tak okrádány obce o poplatek 500 Kč za tunu odpadu a zároveň nebudou odváděny prostředky do fondu na rekultivaci skládky po ukončení jejího provozu. Nejde přitom o malé peníze. Kupříkladu město Čáslav by tak přišlo o stovky milionů korun, o které se soudí s provozovatelem skládky, firmou AVE.

K dané problematice jsem si nechal zpracovat právní rozbor od JUDr.Svobody. Ten zcela jednoznačně konstatuje, že pozměňovací návrh z PS je nejen v rozporu se zákonem, ale vzhledem ke zpětné platnosti jeho účinků je i protiústavní. Negativně se k němu vyjádřila i Transparency International a MŽP.

Můj pozměňovací návrh, který odstraňuje tuto zjevnou nespravedlnost, uspěl jak na hospodářském výboru, tak i na výboru pro životní prostředí a nakonec i na plénu Senátu.

Další mé návrhy na změnu zákona se týkaly lepší evidence odpadu na skládkách, jejich průběžné kontroly, snížení povoleného množství odpadu bez poplatku ukládaného na skládky zpět na 20 % hmotnosti (PS navrhla nově 25 %) a ukončení skládkování využitelných odpadů na rok 2026 (PS navrhla až r. 2030). Tyto mé návrhy však nebyly v Senátu akceptovány.

Poslanecká sněmovna, kam se zákon s pozměňovacími návrhy vrátil (k mému návrhu přibylo ještě odložení účinnosti zákona a několik drobných technických změn) však POTVRDILA svou původní verzi. Po poradě s dalšími senátory jsem se proto rozhodl podat stížnost k Ústavnímu soudu s návrhem odstranění odstavců 4 a 5, par.155 zákona, které umožňují zpětné odpuštění skládkových poplatků a které tak zřejmě protiústavní.

Co nejrychlejší ukončení skládkování a využití odpadů jiným způsobem by mělo být základní odpadovou ambicí. Ukládání odpadů na skládku bez jejich využití považuji za anachronismus s neblahým dopadem na životní prostředí. Okolí skládky je totiž silně znečišťované odpadními vodami a skleníkovými plyny vznikajícími při rozkladu odpadu.

Přes popsané dílčí neúspěchy budeme s kolegy z klubu SEN 21 a Piráti nadále usilovat o to, aby se ekologické a efektivní nakládání s odpady stalo normou fungování každého jednotlivce, podnikatelů, firem i státu.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/s-odkladem-ucinnosti-o-rok-senat-vratil-snemovne-odpadovy-zakon/1957236

V úterý 15.9. 2020 začal soud s bývalým starostou Prahy 11 Daliborem Mlejnským a jeho spolupracovníky v kauze "Odstranění nevyužívaných betonových prvků na Praze 11". Zahájení soudního líčení jsem se účastnil, jeho průběh budu s kolegy dále sledovat.

Kritizovali jsme jeho činnost na Praze 11 již od roku 2009, tehdy jako občané. Byl to právě on a jeho "starostování", co mne a moje kolegy přivedlo k založení uskupení Hnutí pro Prahu 11.

Proto vítám, že jedna z jeho kauz doputovala až k soudu. Pokud mu soud prokáže vinu, hrozí exstarostovi Mlejnskému trest 5 až 12 let.

10.9.2020 byla na jednání Zastupitelstva hl.m.Prahy schválena vyhláška, která zakáže v celé Praze hrací automaty a ponechá pouze „živé hry“ v casinech. Velké poděkování radní Haně Marvanové Kordové za přípravu vyhlášky.

Vedení Prahy 11 (zejména ANO, TOP09 a Piráti) proti tomuto omezení ostře vystupovalo a chtělo hrací automaty ponechat. Přitom na 44 městských částech je schválena dokonce nulová tolerance hazardu, Praha 11 k nim bohužel nepatří.

Jsem rád, že moje tříletá práce na jednání zastupitelstva Prahy 11 přispěla k této dnes schválené změně. Přesto nebo právě proto budu usilovat o nulovou toleranci hazardu na Praze 11.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zakaz-technickych-her-hlavni-mesto-praha-vyherni-pristroje_2009102229_vtk?fbclid=IwAR10dXhZuU8Isg-Pobnt4XaaezR1P39oqOAiE0FAlhzCpyjdqSVVEYWDD84

Předložil jsem písemně návrh na projednání 9 bodů na poslední zastupitelstvo MČ P11, konané dne 3.9.2020. Ani jeden Rada MČ P11 nezařadila na program. Navržené body: Rekonstrukce ubytovny Sandra, výstavba Arény ledových sportů, dostavba Chodovské školy, koncepce parkování na Praze 11, koupaliště pro Jižní Město, zrušení politických trafik, zákaz herních automatů na Praze 11, plánovací smlouvy s developery, zrušení (pseudo)poradenských smluv.

Vedení MČ P11 se snaží své problémy utajit a odmítá je projednat. Uvedené body navrhnu samozřejmě ústně na čtvrtečním jednání ZMČ.

P.S. Po skončení jednání ZMČ: Ani jeden z mých 9 návrhů na zařazení do programu, které jsem na včerejším jednání ústně přednesl, nakonec nepropustili koaliční zastupitelé do programu. Bojí se konfrontace s fakty? Asi ano.

Přesto jsme jako opoziční zastupitelé (HPP11) byli úspěšní. Radní pro územní rozvoj M.Sedeke po našich kvalitních diskuzních příspěvcích hrubě nepřipravený bod Dohoda o spolupráci pro obytný soubor Výstavní III. mezi společností CENTRAL GROUP Háje, a.s. a MČ Praha 11 stáhnul z programu jednání. Další kontroverzní bod "šitý rychlou jehlou", Nový jednací řád ZMČ, starosta J.Dohnal stáhl z programu rovnou bez jakékoliv diskuze.