Druhý rok začal symbolicky – dne 6. 11. se konečně podařilo otevřít senátní kancelář na Praze 11. Všechny byrokratické kroky k rekolaudaci jedné místnosti trvaly skoro celý rok.

Kancelář, která je na pochozí zóně Háje, si mezi občany našla své místo a každé pondělí, kdy mě zde můžete bez objednání zastihnout, mě zde navštíví nespočet obyvatel. Témata, se kterými přichází, se různí, ale velmi často si lidé stěžují na bezmocnost před úřady či obavy z nekontrolovatelné výstavby v okolí jejich bydliště.

Mé kroky na Praze 11 však nejsou vedeny jen stížnostmi občanů, ale pokračuji v práci, kvůli které jste mě do úřadu senátora zvolili. Nepřestal jsem bojovat za zachování zelených ploch na Praze 11, snažím se o jejich doplnění výsadbou stromů a usiloval jsem i o nové vodní prvky. Bohužel mi v tomto úsilí stále brání radnice MČ Praha 11, která odmítá projednat body na zastupitelstvu. Témata, které považuji pro obyvatele Prahy 11 za stěžejní v tomto roce, byly.

• Prosazení nulové tolerance hazardu na Praze 11 - současná situace je bezútěšná, herny ničí jak okolí Jižního Města, tak životy jeho obyvatel.
• Rekonstrukce pochozí zóny Háje - vyzval jsem skrze petici Radu města, aby se zavázala zrekonstruovat katastrofální stav pochozí zóny u metra Háje, po které denně chodí tisíce lidí a která se pro chodce stává nebezpečnou.

• Možnost účasti veřejnosti na rozhodování RMČ a ZMČ - není možné, aby zastupitelé nebyli odpovědní svým občanům a schovávali se ve svých kancelářích.
• Ozval jsem se také proti “zvláštním” praktikám, které na radnici panují při zadávání veřejných zakázek a které například umožnily “návrat” podnikatele Tomáše Hrdličky na Jižní Město.

Mým hlavním komunálním tématem je snaha o umenšení megalomanských developerských záměrů jakými jsou například Obytný soubor Výstavní, záměr kancelářského a bytového komplexu Passerinvestu na okraji Krčského lesa nebo rozsáhlý záměr výstavby 150tis.m2 kancelářských ploch v záměru Nový Opatov.

Celopražským „hitem“ letošního jara a léta byl Metropolitní plán. Předložený návrh by chtěl změnit Prahu 11 v betonovou džungli. Ostře nesouhlasím s možností postavit kolem stanic metra budovy vysoké až 100m, ani nesdílím přesvědčení, že je možné Prahu 11 zahustit více než o 50 % stávajícího počtu obyvatel. Spolu s kolegy z Hnutí pro Prahu 11 jsme zpracovali osmdesát stran námitek, které jsme také předložili na Zastupitelstvu Prahy 11. Jak se při hlasování ukázalo, připomínky nezapadaly do představ stran prodeveloperské koalice, která ovládá radnici, a tak ani jedna z našich připomínek nebyla schválena.

Kontroverzním tématem nadále zůstává Vestecká spojka - komunikace, která ohrožuje kvalitu bydlení v dotčených obcích a rekreační zázemí Prahy 11. Jednal jsem kvůli tomuto záměru na Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje, Magistrátu hl.m. Prahy, Středočeském zastupitelstvu, zastupitelstvu Průhonic a Jesenice. Kolem této stavby panuje mnoho mýtů a nepřesností, o tématu více zde.

Do budoucna se chci na Praze 11 zasadit o vznik venkovního zimního kluziště, které jsou tak oblíbené v jiných městských částech Prahy a které na Jižním Městě stále chybí. A pokud zmiňuji absenci něčeho důležitého, tak je to především venkovní koupaliště, které tak chybělo během horkého léta. Je ostuda, že se občané nemají v létě kde ochladit a musí jezdit do sousedních městských částí. Zde se můžete podívat na projekt HPP 11 na venkovní koupaliště, který podporuji.

Vedle řešení místních problémů jsem se samozřejmě věnoval i zákonům, které k nám do Senátu přišly, některé z nich vzbudily velké emoce a mediální pozornost.

Například Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. I přesto, že jsem hlasoval pro schválení této směrnice, mám k ní několik výhrad a to především tu, že je málo ambiciózní, řeší pouze minimální segment plastových odpadů (brčka, tyčinky do uší apod.), neřeší recyklaci a zejména neřeší asi největší problém v podílu zemí EU na znečišťování světových moří, kterým je vývoz plastového odpadu do třetích zemí.

Pro mě osobně byl důležitý i Zákon o liniových stavbách, který sice umožňuje urychlené získání pozemků pro důležité liniové stavby vyjmenované v zákoně tzv. institutem mezitímního rozhodnutí v zákoně, ale protože považuji takové řešení za příliš extenzivní, nehlasoval jsem pro jeho přijetí.

Velké debaty se vedly i o změně voleb do Senátu či o nenulové toleranci alkoholu na kole a na vodě. Jsem proti, na kole je při dnešní hustotě provozu nutná maximální pozornost, kterou alkohol snižuje. Na vodě je již dnes pro mnohé alkohol přednější než sportovní a estetický zážitek, což popírá původní smysl tohoto krásného rekreačního sportu.

Na celostátní úrovni jsem se zapojil do diskuze o umístění hlubinného úložiště jaderných odpadů. Prosazuji, aby dotčené obce měly právo veta při výběru lokality. Ovlivní totiž život v místě na stovky let dopředu. Problém totiž získává další rozměr, když si uvědomíme, že se v zákulisí hovoří o možnosti společného uložiště pro několik států. V takovém případě by samozřejmě jeho dopady na okolí byly násobně větší. Ukazuje se tak, že se tento problém netýká jen „vyvolených“ obcí, ale všech obyvatel ČR. Všichni občané by si tak měli zodpovědět otázku, jestli chtějí, aby se Česká republika stala uložištěm jaderného odpadu pro Evropu.

V záři pak přišla příjemná zpráva od protikorupční platformy Rekonstrukce státu, která mě ocenila jako druhého nejlepšího senátora, který se mimořádně zasadil o prosazení opatření pro transparentnější stát a větší kontrolu nad veřejnými rozpočty.

V této práci bych rád pokračoval i další čtyři roky.

Ladislav Kos, váš senátor.