Předložená novela horního zákona přináší mnoho pozitivních změn. Nicméně bych se chtěl dotknout dvou oblastí, které by mohly, resp. měly, být v novele ještě poupraveny.

První oblastí je konečný termín pro převedení prostředků na rekultivace a sanace na vázaný účet (§37a). Jde o peníze, které mají těžební firmy z minulosti stále pouze na svých analytických účtech a hrozí tedy, že v okamžiku konce těžby nebudou k dispozici. V novele předložené do PS bylo vládou navržen termín pro převedení do 30. 6. 2022 v případě uhlí, ropy a plynu a 30. 6. 2025 v případě ostatních nerostů. Bohužel v PSP došlo k přijetí PN hospodářského výboru, který termín posunul na 30. 6. 2030 pro všechny nerosty.

Svým PN proto navrhuji vrátit zpět původní termíny, tzn. rok 2022 a 2025. Co nejvčasnější převedení prostředků na vázaný účet považuji za důležité zejména z toho důvodu, aby náklady na odstranění následků těžby po jejím ukončení nezůstaly na státu či obcích.

Druhou zásadní oblastí novely je zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků (úhrad z vydobytého nerostu) - jde o §33k

V současnosti platí těžební poplatky určené v nařízení vlády č.98/2016. V r.2016 tak byly stanoveny poplatky na období pěti le2016 – 2021 jako fixní. Novela zákona mění interval stanovení poplatků na jeden rok a určuje maximální poplatek ve výši 10% referenční ceny komodity.

Jak potřebná je tato změna ukazuje fakt, kolik činí procentní poplatky ze současné ceny nerostu uvedené v Nařízení vlády.  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-98

Uhlí hnědé - cca 1%

Lithium      - cca 1%

Ropa          - cca 8,5%

A jak vypadá porovnání výnosu těžebních firem a státu?

V letech 2009–2016 čtyři firmy těžící v ČR hnědé uhlí:

• prodaly hnědé uhlí (jehož vlastníkem je ze zákona stát) za necelých 158 miliard Kč
• vykázaly EBITDA přes 81 miliard Kč
• vykázaly zisk po zdanění přes 35 miliard Kč
• jejich akcionáři si vyplatili dividendy ve výši přesahující 40 miliard Kč (!)
• na osobní náklady (mzdy + odvody) vynaložily přes 36 miliard Kč;
• stát dostal za toto uhlí ve formě úhrady z vydobytého nerostu 1,7 miliardy Kč

Jako další příklady, kdy stát přišel o desítky miliard korun bych mohl uvádět příklady, jak proběhlo převedení státních těžebních firem do soukromých rukou, ale věřím, že Vám jsou tyto kauzy dostatečně známy. Všechny ty kauzy Tykačů, Koláčků, Bakalů… Ale to je vedlejší linka nepatřící do horního zákona.

Nicméně z výše uvedených faktů lze konstatovat, že stát rozdával a dosud rozdává nerostné bohatství téměř zadarmo.

Vraťme se ale k novele zákona. Samozřejmě vítám zrušení moratoria na výši poplatků i deklaraci max. výše poplatků ve výši 10% v paragrafu 33k. Co mne však znepokojuje, je skutečnost, že v zákoně není nijak deklarována minimální výše poplatku. Výsledkem této novely co se poplatků týče, pak tedy může být, že poplatky zůstanou ve stejné výši jako nyní. V PS byl předložen PN, který by fixoval poplatky nikoli ve výši max.10% referenční ceny, ale přímo ve výši 10% referenční ceny, tedy by smazal možnosti lobbování a podprahové diskuze o skutečné výši poplatků, jejichž „ceník“ bude vydávat vláda. Tento PN však nebyl přijat.

Přicházím proto s kompromisním pozměňovacím návrhem, ve kterém je určena i spodní hranice poplatku ve výši 5% referenční ceny. Rozmezí 5 – 10% umožní zohlednit výši poplatku pro jednotlivá těžební odvětví a zároveň zajistí násobný příjem do státního rozpočtu z těžební činnosti.

Vážení, novelu považuji za krok správným směrem s výhradou ke dvěma oblastem – k termínu převedení finančních prostředků na likvidaci pozůstatků těžební činnosti a metodiky stanovení sazeb úhrad z vytěžených komodit. Budu proto povděčen, pokud zákon necháte projít do podrobné rozpravy, kde načtu ony dva signalizované PN.