Před rokem jsem byl díky hlasům obyvatel senátního obvodu č. 19 zvolen senátorem. Během tohoto roku jsem zjistil, jak je nezávislý člověk, zvolený z občanské sféry bez vlivu stranických sekretariátů, opravdu vzácným a důležitým prvkem výkonu demokracie. Do vysoké politiky se tak vedle jednotlivých témat snažím vnášet i zdravý rozum založený na racionalitě a nestranickost, která zaručuje opravdovou nezávislost.

Senát za rok projednal několik stovek zákonů, přiblížím Vám několik z nich, které se dotýkaly témat, kterým jsem se dlouhá léta věnoval v komunální politice, a tak jsem díky tomu schopen posoudit, jaký bude jejich konečný dopad na obyvatele a kde může být zakopaný pes.

Zákon o registru smluv – po ping-pongu mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem byl zákon přijat v podobě, kdy je u většiny subjektů s účastí státu povinnost zveřejňovat smlouvy ve veřejném registru. Jde o jedno ze základních protikorupčních opatření, které jsem podporoval. Tento zákon byl součástí protikorupčních zákonů, které prosazovala iniciativa Rekonstrukce státu, se kterou se snažím v rámci protikorupčních témat úzce spolupracovat. Z jejich dílny byl i zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který bohužel nebyl dodnes přijat. A to i přes naši snahu, kdy jsem spolu s kolegy, zelenými senátory, vyzval ministra Jana Chvojku, aby na červnové schůzi Poslanecké sněmovny prosadil jeho schválení.

Stavební zákon – kromě několika zjednodušení pro drobné stavebníky, přinesla novela omezení účasti veřejnosti v územních a stavebních řízeních. Novela bude mít negativní dopady na všechny obyvatele ČR, kteří tímto ztrácejí jednu z možností, jak ovlivňovat svůj nejbližší životní prostor. To v případě, kdy vedení obce pracuje více pro developery než pro občany, může mít fatální dopady na kvalitu života místních obyvatel. Jako člen HPP 11 o tom vím své, když jsme byli několikrát nuceni zasáhnout do neřízené výstavby na P11, stačí vzpomenout např. na kauzu Litochlebského náměstí, na němž měl vyrůst mrakodrap pochybného developera Tweelingen. Zachování účasti veřejnosti ve stavebním řízení tak činí jednání transparentnější a zachovává ve společnosti prvky demokracie. Při projednávání jsem předložil několik pozměňovacích návrhů k odstranění tohoto omezení, bohužel bez úspěchu. Pozměňovací návrhy si můžete přečíst zde (link na pozměňováky). Novela prošla s převahou pěti hlasů. Spolu se šestnácti senátory jsme proto podali v srpnu t.r. ústavní stížnost, která by možnost účasti spolků v řízeních měla vrátit zpět do zákona. Nad tímto tématem jsem pak diskutoval i v Událostech, komentářích nebo v Českém rozhlase.

Zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) – novela tohoto zákona zvýšila limity, od kterých budou stavby posuzovány z hlediska vlivu na životní prostředí (počet parkovacích míst, rozloha stavebního záměrů…). Po zásadním omezení účasti veřejnosti ve stavebním zákoně se tak budou moci občané vyjádřit k ještě menšímu množství stavebních záměrů. Proti expanzi developerů tak občany budou moci hájit pouze obce, což v mém volebním obvodě, na Praze 11,15 i 22, při současné konstelaci obsazení radnic bohužel nefunguje a fungovat minimálně do komunálních voleb nebude. Všechny tyto MČ jsou atakovány desítkami stavebních záměrů, které radnice přes nesouhlas občanů většinou akceptují.

Při jednání jsem předložil čtyři pozměňovací návrhy, které by rozšířily účast veřejnosti a snížily limity staveb, při kterých by se povinně posuzovaly dopady na ŽP. Bohužel vůle postavit se developerům nebyla v Senátu opět dostatečná, kdy pro tyto pozměňovací návrhy hlasovalo pouze 14 senátorů. Novela pak byla schválena většinou, když proti přijetí hlasovali pouze tři senátoři. Byl jsem jedním z nich. Bohužel, schválením této novely tak mají občané zase o kousek méně možností ovlivnit životní prostředí, ve kterém žijí. Pozměňovací návrhy si můžete přečíst zde (bude doplněno).

Novely budou mít dopad i na život ve Vaší městské části. Spolky se nebudou moci účastnit řízení o nových stavebních záměrech. Osud městské části v této oblasti je tak nechán zcela napospas vedení radnice, která bohužel, jak jste již někteří zakusili, ne vždy hájí zájmy občanů. V tomto ohledu se pak s kolegy z HPP11 budu i nadále snažit o to, aby veřejnost získala vždy všechny informace ohledně plánované výstavby a mohla se k ní hlasitě vyjádřit, stejně tak budeme pokračovat v připravování věcných připomínek tam, kde nám to zákon umožňuje a vyzdvihovat důležitá témata na Zastupitelstvu P11, jak nám to radnice (ne)umožňuje. Seznam kauz, na kterých pracujeme, můžete vidět zde. Nejsem však jen senátor za Prahu 11, proto se občas účastním i schůzí zastupitelstev v dalších městských částí, které spadají do mého volebního obvodu, zde však jen v pozici senátora a pozorovatele, když však vidím, že zde dochází k nekalostem, nedá mi to a musím vystoupit. Jak se můžete přesvědčit zde.

Výstavba však netrápí pouze náš obvod, a tak jsme nad nekalými praktikami developerů diskutovali v dubnu tohoto roku s kolegy v rámci Platformy pražských senátorů. Setkání se účastnili jak občanské spolky, tak zástupci developerů, kteří prezentovali příklady dobré praxe. Cílem setkání bylo upozornit na opakující se nekalé chování některých developerů, k nimž patří převody práv sporné výstavby na zahraniční subjekty nebo tzv. salámová výstavba bez posouzení dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Jako pražští senátoři jsme pak apelovali na to, aby se ve schvalovacích řízeních u staveb nezapomínalo na veřejnou vybavenost, dopad na životní prostředí, zdraví obyvatel, ale ani na jejich psychickou pohodu. To je velmi důležité, nejvíc mi totiž vadí, že většina developerů se snaží o maximální „vytěžení“ území, bez ohledu na životní prostředí a kvalitu bydlení stávajících obyvatel.

Usilovně se věnuji i Vestecké spojce a křižovatce na 4. km D1. Tyto záměry jsou prosazovány zejména vlastníky pozemků pro vybudování komerční zóny v Průhonicích, jejich veřejný zájem se hledá obtížně. Od kladných stanovisek ke stavbě této komunikace již odstoupilo město Jesenice, obec Vestec a částečně i Šeberov. Ve hře je několik miliard ze státního rozpočtu a negativní vliv na ŽP desítek tisíc obyvatel. Jednám proto se zástupci Stč kraje a obcí, vystupuji proti záměru na Zastupitelstvu hl.m.Prahy.

V rámci práce ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kterého jsem členem, jsem se stal zpravodajem několika tisků, za ten nejdůležitější považuji tzv. smlouvu CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement neboli Komplexní hospodářská a obchodní dohoda), můj postoj k této v mnoha ohledech kontroverzní smlouvě si můžete přečíst zde (bude doplněno).

Za důležitý jsem považoval i zákon o zákazu kožešinových farem, o kterém se hlasovalo na 8. schůzi Senátu PČR 19. července. Dostal jsem kvůli němu asi dvě stě emailů a jsem rád, že je veřejnost stále schopna mobilizace na určité téma. Avšak i bez nich jsem byl přesvědčen, že chov zvířat na kožešinu nepatří do 21. století, i z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí návrhu zákona ve znění Poslanecké sněmovny.

Jsem rovněž členem finančního výboru hl.m.Prahy, kde je mou snahou zajistit spravedlivé rozdělení dotací městským částem. Navrhl jsem přidělovat prostředky na investice přímo z rozpočtu hl.m.Prahy, bez nutnosti „leštit kliky“ nebo hledat politické spojence, což vyžaduje současný systém.

V neposlední řadě nemohu zapomenout, že jsem původním povoláním, srdcem a duší chemik. Proto jsem si neodpustil vyjádření k silně medializovanému tématu, a to kauze lithium. Chtěl jsem do tohoto politického boje vnést trochu odbornosti a faktů, na můj výstup se můžete podívat zde.

A jak jsem celý rok hlasoval?

Pro: 348, Proti: 31, Zdržel se: 96, Nepřítomen: 89

Přesné výsledky mého hlasování si můžete zkontrolovat zde

Ladislav Kos, Váš senátor